Vladimír Mišík a Jednou tě potkám
(→→),  HUDBA,  Starší články

Vladimír Mišík a Jednou tě potkám

Letenský bard mě se svým novým albem uvedl do lehce šokujícího stavu. Ale, vážení, v tom kladném slova smyslu! Já si totiž desku pustil bez toho, abych se začetl do doprovodných informací. Tak nějak jsem počítal, že to prostě bude klasický Vladimír Mišík & ETC. Po prvních taktech ovšem… sakra, všechno je jinak!?

Vladimír Mišík a Blue Shadows

Ano, tohle je spojení na nové desce. Mišík se odpoutal od své domovské kapely a spojil se s mladými muzikanty. A rozhodně udělal dobře! Nechci říkat kdyby… nicméně si myslím, a při vší úctě ke kapele ETC, že takto šťavnatou a „moderně“ znějící desku by mistři ve věku více než pokročilém nenatočili.

A hned na úvod říkám: tohle je pro mne deska roku 2019!

Nutno říct, že od Mišíka to byla rozhodně odvaha a hodně dlouhý krok do neznáma! V 72 letech, vážení! Odpoutat se od svých prověřených kámošů, profesionálů každým coulem.

Petr Ostrouchov a Mišík ve studiu

Sound nového alba

Je hodně zvláštní. Zpěvák se obklopil mladými lidmi v čele s muzikantem a producentem jménem Petr Ostrouchov. A pro Mišíka typické songy tito muzikanti převlékli do poněkud jiných kabátků. Ubylo sólování a kytarových riffů a přibylo akustiky, pro Mišíka a ETC typický český bigbít je zde hodně výrazně mělněný do stylu americké country, a ač tenhle styl vůbec nemusím, celkovému soundu alba „Jednou tě potkám“ to jde náramně k dobru! Kdo by to byl řekl…

Možná, že je to schválně.

Možná, že to Mišík takto chtěl! Je celkem známý jeho životní příběh s výrazným akcentem na nečekané objevení svého – dávno již oplakaného – otce v Americe. Ostatně Mišík o tom sám zpívá ve skladbě „Brothers“. „… uvnitř jsem byl hrdej, na otcovu krev, co kořením byla, pro můj slovanskej zpěv…“

Takže, jaké je Jednou tě potkám?

Album je vysloveně písničkové a v podstatě nemá slabého místa. Je zde romantika, patos, ironie, smutek starého barda, hodnocení života, vzpomínky a výrazné tajemno, ze kterého místy až mrazí.

Mišík zpívá jako zamlada, perfektně frázuje (poslouchám nahrávku ve formátu Hi-Res), nevpouští do slov a rýmů žádné svoje manýry (ač by na to měl již právo), zkrátka zpívá neskutečně „živě“, účastně, ba, mám pocit, že v mnohých skladbách až téměř zvesela!

Vladimír Mišík a Jednou tě potkám – recenze

V tomto případě nechci recenzovat celé album, písničku od písničky. Neb je prostě skvělé, od začátku až do konce! Takže jen ty perly.

Titulní Jednou“ je volně plynoucí zhudebněnou a metaforicky vyznívající básní Václava Hraběte. Setkání s vymodlenou dívkou – nebo se smrtí. Naprosto skvělá skladba s neuvěřitelně vymodelovanou hudební linkou. Potencionální hit pro rádia. Jen kdyby nebyl tak infikovaný plíživým smutkem, ironií a stopami patosu… Podle samotného zpěváka jde o osobní zpověď, kdy je jisté setkáním – jen s druhou možností. Tou finální.

Pět hospod, jedna ulice“. Rozverná a jedna z mála skladeb, kde slyšíme delší sólo, zde je to kytara Josefa Štěpánka.

Jinak: co se týká nástrojového obsazení, máme na této desce co dočinění i s takovými, jako jsou v některých skladbách ševelící hammond varhany, zvonivé banjo nebo resofonická kytara.

Vzpomínka na samotu“ Hodně zvláštní skladba, niterná, až mysticky tajemná. Takový sound od Mišíka neznám!

Samota oken. Samota dveří.
Dveře jsou ve tmě. V okně se šeří.
Dveře jsou čelo. Šeptá stín v keři.

V koutě je okno. Někde jen stěna.
Stěna se potí. Strop nad ní sténá.
Pár kroků vzdechů. Ústa unavená…

Zde je nutné připomenout, že se na albu nachází hodně zhudebněných básní od takových autorů, jako jsou Jiří Orten, Bohuslav Reynek, František Gellner, Jan Skácel a výše zmíněný Václav Hrabě.

Věštkyně. Skvělá skladba ve funky rytmu (!) s dobře vypracovanou pointou na konci…“tak jsem se trochu bál o budoucnost, že věci dějou se pomalu…

Brothers“ Píseň o otci, vojáku US Army, který měl padnout ve válce v Koreji. Jenže je to jinak. Píseň o rodu kdesi v Americe. Mišík ji nazpíval v česko-anglickém duetu s irským písničkářem Paulem Bradym.

Rekrut“. Tuto skladbu napsal Mišík v nemocnici na plicním oddělení. Smutná, temná, s hodně zvláštní atmosférou. Tohle je prostě “nový Mišík”. Nebo jinak: v této poloze ho neznáme!

když v tichu nehybném, číhá mráz“…

Závěrečné „Slovanské tance“. Boží rýmy, jakoby na závěr alba vše shrnující…“už neupíjím z opatrna, život je prázdný a láhev plná, Pán Bůh má rád šílence

Závěr

Jestli si někdo myslel, že legendární album Kuře v hodinkách je – a navždy zůstane – v Mišíkově tvorbě jako to NEJ, ano, zůstalo. Ale tohle album pozicí „kuřete“ notně otřáslo a osobně ho řadím na druhé místo!

Vážení! Vladimír Mišík a Jednou tě potkám je naprosté top album, které jsem od tohoto bigbítového barda nečekal! Zvláštní zvuk, zvláštní hudba a nálady, v hodně skladbách zvláštní texty. Ale pořád je to Mišík z Letné.

Teď, Mistře, odfuk. A pak ještě jedno album s ETC!

Moje hodnocení: 100% + 20 za opravdu zvláštní atmosféru alba. A jednoznačný tip na desku roku 2019!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

error: Obsah blokovaný! Content blocked!