HUDBA,  NOVINKA

Tal Wilkenfeld – baskytaristka od protinožců

Tak se mi tady roztrhl pytel s ženskýma, které sakra dobře umí na baskytaru nebo na kontrabas. A ještě k tomu všechny zpívají! Není to pochopitelně samo sebou, důvod, proč tomu tak je vysvětlím na konci. Nejdříve tedy Espelanda Splanding, pak dáma Ida Nielsen. A nyní: Tal Wilkenfeld – baskytaristka od protinožců. Jen stylově jsou každá takříkajíc z jiné stáje. Espelanda se věnuje jazzu, Ida Nielsen mixu funky, soulu a R&B. A Australanka Tal hraje rock, jazz-rock, indie rock, vše zmixované v pěkně začouzené garáži.

Kde se Tal Wilkenfeld vzala?

Narodila se v prosinci 1986 v Sydney. Od 14 let hraje na baskytaru. V 16 letech opustila střední školu a emigrovala do USA, kde vystudovala prestižní hudební akademii V Los Angeles.

Už v roce 2007 vydala svoji první desku, instrumentální jazz-rockovou „Transformation“. V této době už ovšem není žádné kuřátko. Jako vyhledávanou baskytaristku si ji do svých kapel zvali takoví hudební velikáni, jako Jeff Beck, Macy Gray nebo jazzový velikán Herbie Hancock. Za prvé, že určitě uměla, za druhé, že sakra dobře na pódiu vypadá…

Album „Transformation“ 2007

Na to, že jí v té době bylo málo přes dvacet, natočila neuvěřitelně skvělou desku. Jakoby se nějakým záhadným způsobem převtělila do chlapa, bluesmana ve věku více než pokročilém. Ovšem je trochu s podivem, že se tu ještě nepouštěla do zpěvu. Možná to bylo tím, že se v ten čas plně oddávala hře v kapelách svých zaměstnavatelů jako velmi zručná – a pěkná – instrumentalistka. A na tomto albu v podstatě zúročila všechny nabyté zkušenosti. Podle zvuku alba jich rozhodně nebylo málo, neb nahrávka sedmi tracků působí velmi dospěle a profesionálně. Je to prostě jazz-rocková lahůdka se třemi michelinskými hvězdami! 48 minut hudby neuvěřitelně bohaté na detaily. Jako třeba track č. 4 „Serendipity“ nebo nářez s názvem “Oatmeal Bandage”.

K dokonalému zvuku Tal na na této desce pomohli: kytarista Wayne Krantz, klávesák Geoffrey Keezer a hráč na bicí Keith Carlock.

Album „Love Remain“ 2019

Výše jsem se zmínil o škodě absence zpěvu Tal Wilkenfeld na první desce. Při poslechu této placky okamžitě pochopíte proč. Tahle slečna totiž disponuje velmi, zdůrazňuji, velmi příjemným vokálním projevem. Zpívá čistě, osobitě a to i ve výškách a dramatických částech skladby, jako je třeba ve skvěle vygradované „Hard To Be Alone “.

Musím říct, že i po několikátém poslechu na mě album působí jako zjevení z jiného světa! Tal zde našla už dávno zarostlou stezku do říše snad již zapomenutého garáž-alternativního rocku 90 let! Svoji excelentní hru na baskytaru a zpěv obalila do závoje nabroušených kytar hnaných přes různé krabičky. Což slyšíme hned v úvodní skladbě „Corner Paint“, která mi svoji „špinavostí“ dává připomenout sound druhdy legendární grunge smečky Alice In Chains.

A když lyrická písnička, jako třeba „Haunted Love“, tak s naléhavou akustikou. Ale vše je melodické a chytlavé s dobrými aranžérskými nápady. Pomalá a v druhé části až hymnická „Counterfeit“ je toho důkazem.

Vrcholy alba?

Těžko říct, deska jako celek je skvělá a pro mne první letošní objev. Jedna pecka vedle druhé obstojí. Nicméně za top považuji „Under The Sun“. Tal zde ukazuje svoje umění, jak pěvecké tak instrumentální, a celkově temná nálada „pochodově“ pomalé skladby je naprosto skvělá.

Tal Wilkenfeld – baskytaristka od protinožců, vydala špičkové album. Z vlastní zkušenosti: nedá se poslouchat potichu! Volume doprava – a nechte se unášet proudem zpět v čase. Do doby, kdy rock pomalu umíral na infekci zvanou nouze nápadů, rodila se špína grunge a Kurta Cobaina znalo zatím jen pár lidí. Do tohoto výseku času Tal Wilknfeld se svoji hudbou pasuje jako ta pověstná prdel na hrnec.

Do téhle holky se zamilujete. Je pěkná, kuewsky koukatelná, skvěle hraje a zpívá. Co víc si přát.

Osoby a obsazení

Oproti “skromné” prvotině je výčet muzikantů na této desce se podílejících neuvěřitelně široký. Tal si prostě najala armádu skvělých instrumentalistů. A ono je to na zvuku znát. Tak jen malý výčet:

  • Tal Wilkenfeld: zpěv, akustická kytara, 12 strunná akustická kytara, elektrická kytara, basová kytara, akustická barytonová kytara, basové varhany, kalimba, hi-klobouky;
  • Paul Stacey: elektrická kytara; syntetizátor, Solina, klavinet, Mellotron; Blake Mills:
  • Zac Rae: klavír, Mellotron, orchestrion, marimba
  • Michael Landau: dobro
  • Jay Bellarose a Jeremy Stacey: bubny… a další a další

A ještě slíbené vysvětlení, kde jsem k Tal přišel.

 Za vše mohou streamovací kanály. Hledal jsem údaje o nové desce bohyně soulové baskytary jménem Ida Nielsen. A ony streamovací programy umí jednu krásnou věc: napovídají vám, co byste měli ještě určitě slyšet v daném žánrovém segmentu. Jde o položku zvanou „similiar“, tedy podobný. A zde najdete ke zkoumání tolik interpretů, kteří vás najednou začnou zajímat! A potom je to jako všude: mezi všedností a tuctovostí najednou najdete diamant! A přesně tohle byl příklad Taj Wikendfel!

Moje hodnocení: 100%

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

error: Obsah blokovaný! Content blocked!