HUDBA,  UMĚNÍ & KULTURA

Roman Dragoun & His Angels

 

Trubka Míra Barabáš, saxofon Radek Kašpar

Všichni fanoušci rocku, brněnské hudební scény a mistra kláves Romana Dragouna měli možnost vidět jeho živý koncert v neděli 3. února na další štaci v Malostranské besedě. Kdo nepřišel, může jen litovat. Vystoupení rockového barda a jeho smečky byla – brněnským hantecem řečeno – špica!

A jelikož tohoto muzikanta znám snad odnepaměti – poprvé jsem byl na jeho vystoupení v nějakém brněnském klubu někdy v 1983 – byl jsem zvědavý, jak mu to hraje a hlavně zpívá dva roky po šedesátce.  A zklamán jsem rozhodně nebyl!

Dragoun je velmi muzikantsky aktivní, do „besedy“ zavítal se spolkem His Angels, který tvoří rytmická sekce Filip Benešovský na baskytaru a bubeník Ondřej Pomajsl. Do svých nástrojů funěli: Míra Barabáš na trumpetu a na saxofon Radek Kašpar. Na struny kytary brnkal Miloš Švec a klávesami se pochopitelně probíral Roman Dragoun.

Během koncertu zazněly v podstatě všechny jeho hity. Nechyběly takové pecky jako krásným textem obdařený „Zdroj“, „Stín mý krve“, top hit „Muž, který se podobá odvrácené straně měsíce“, „Kronikář“, „Kamarádi“, krásná „Juliet“ atd.

Byl jsem zvědavý, jak to Dragounovi hóká a byl jsem hodně překvapený. Jeho hlas má stále drive, neubírá ve výškách, řekl bych, že dokonce oproti dávným „mladickým“ létům nabral na jisté hutnosti a i naléhavosti. Nicméně, o čistém zpívání tady není řeč, jde spíš o vyšší a svým způsobem zajímavě vypracovaný mix zpěvu, deklamace a recitativu. Ale je to stále on, za hradbou kláves skrytý, deka do čela, přimhouřené oči a ke špičce skoby stále sjíždějící čočky. A s mnohými tóny se doslova cicmal. Soudím tak dle výrazu ve tváři. Slova a rýmy mu šly přímo z hercny.

 

Děkovačka. zleva Barabáš, Kašpar, baskytarista Filip Benešovský, bubeník Pomajsl a Roman Dragoun

 

Zvuk kapely… no prostě živák! Dravý, hlučný, rytmický, perfektní výstupy muzikantů. Pochopitelně, že aranže všech skladeb byly oproti čistě klavírním verzím výrazně obohacené právě díky dechové sekci, která přebírala hlavní roli, plus jednotlivé sólové výstupy. Skladby tak leckdy dostaly až hymnický šmrnc. V dnešní elektronické a počítačově modelované hudby stylu „duc duc vrr duc“ to byla opravdu lahůdka pro uši. Jako třeba „Čáp“ nebo „Otlučená srdce“. A třeba legendární „měsíc“ byl předělaný opravdu fest.

Zajímavé bylo, že trumpetista Barabáš vše zvládal z paměti a ještě k tomu přidával hru na různá cingrlátka. Saxofonista Kašpar hodně četl z not. Bohužel, díky hymnickým dechům byl trochu upozaděný zvuk Švecovy kytary, hlavně v první části koncertu. V té druhé byl zvukařem „vytažený“ a hned to bylo na zvuku kapely znát.

Rozhodně bych vypíchl bubeníka Pomajsla. Jeho hra byla dynamická, bicí soupravu nešetřil a bylo fakt úžasné sledovat jeho práci s paličkami. To byla jízda a cit pro rytmus a náladu!

Další špicový moment nastal při výrazně melancholické skladbě „Sami“ z alba „Piano“. Tam si Dragoun dopřává sóla na klavír. Tady, v „besedě“, do lidí napumpovali vskutku nádhernou souhru kláves a trubky Barabáše. Tohle mělo fakt šťávu! Top moment koncertu!

Samotnou kapitolou jsou excelentní texty, které Dragounovi na míru píše Milan Princ. Melancholie, patos, smutek, víra v lásku, v přírodu, v Boha…

Zvláštní kapitolou bylo i publikum v „besedě“. A po tomto koncertu se mi opět potvrdilo to, co už znám opakovaně z dřívějška. Sedící diváci u stolků se sklínkou červeného v ruce nikdy nevytvoří ten správný rockový drive! Žádné křepčení a ruce nad hlavou! Do posledního tónu jsme tišší a vnímaví. Hltáme každou notu, každé cinknutí. Pak potlesk. Ok, jedeme dál.

Ale na druhou stranu: ono by nějaké halekání k tomuto typu koncertu ani nesedělo. Dragounem zpívané Princovy texty jsou občas až filozofickou makačkou na budku. Nad životem, nad tím co je nad námi… mezi nebem, peklem a zemí…

Roman Dragoun & His Angels v Malostranské besedě. Betelná kapela, texty a písničkářský jazz-rock, který u nás má hodně, hodně malou konkurenci. Snad jen Vladimír Mišík.

Příští týden další koncert: Vladimír Mišík live! Těším se!

Moje hodnocení 100%

 

           Všechna slova, která se vám nezdají, jsou převzatá z brněnského hantecu.

One Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!