CESTOVÁNÍ,  Málo známé krásy Česka - seriál,  NOVINKA

Málo známé krásy Česka 4. díl Merklovka

Nebo také Merkovka, Merklův či Mertlův pramen. A v minulosti také pramen sv. Jiljí, ten se však mezi místními neujal.

Kde pramínek najdeme?

Na samém severozápadním okraji Křivoklátské vrchoviny, kousek od silniční trasy Nové Strašecí – Lužná. Na červené turistické trase, asi 1,5 km od rozcestí a autobusové zastávky Lužná, Červený kříž.

 

Historie

Na to, že se pramen Merklovka nachází hluboko v lesích, je nezvykle bohatá.

Vydatný zdroj železité vody byl objeven už v roce 1808 lesním adjunktem jménem Jiljí Merkl. A jak to tak bývá, mezi místními se rychle rozšířila pověst o léčivých účincích, a tak sem táhla procesí.

Pány bylo ovšem záhy rozhodnuto, že chudina nemá nárok se tady jen tak cachtat, a rozhodla se u pramene vybudovat lázně. Kníže Fürstenberg zde nechal vystavět kapličku a poblíž i malou lázeňskou budovu se dvěma vanami. V nich se máchali panští úředníci, kteří byli ubytovaní v hotelu v Lužné. Do lázní buď chodili pěšky nebo se nechali vozit kočárem. Později byla vedle lázní postavena hájenka, kde se stravovali. Za jednu vanovou proceduru se údajně platilo 20 krejcarů, které se odváděly na chudobinec v Lužné.

Drobnou zajímavostí z naší „sportovní“ historie určitě je i událost z roku 1869, kdy si u pramene Merklovka manželství slíbili vlastenec Miroslav Tyrš a mladičká Renata Fügnerova, dcera chlapa, který spolu Tyršem založili slavný tělovýchovný spolek Sokol. Její matinku právě zde Tyrš požádal o dcerunky pacinku…

Stavba dráhy.

Mnohem dramatičtější události postihly Merklův pramen na přelomu 60. a 70. let 19. století. Začala se stavět Buštěhradská dráha, která celý prostor kolem prameny objíždí po velkém oblouku. A pak to vzalo ráz na ráz.

O dalších osudech pramene Merklovka se dá dočíst zde.

 

 

Jan krátce

Kdysi to byl oblíbený cíl turistů. Dokonce v blízkosti pramene žili lidé, měli zde svoje malá hospodářství a v hájovně s možností občerstvení se v roce 1925 vypilo údajně 200 litrů krušovického piva!

Válka, na lokomotivy v Lužné padaly bomby, v lesích se na čas usídlila Rudá armáda.

Ještě po válce byly k pramenu pořádány výlety a konaly se tu občasné koncerty, poslední někdy v roce 1948 nebo 1949.

Úpadek

Jenže pak nastala definitivní zkáza, stejně jako u mnoha dalších podobných míst v bolševikem ovládané vlasti. Lid má budovat komunismus a ne se cachtat v jakési železem páchnoucí sračce! Raději to zbouráme!

V roce 1963 byly tedy budovy bourány, kámen z domu hájenky byl použitý na vysypání lesních cest a z domu knížecích lázní na byt jakéhosi lesního dělníka.

Tímto v podstatě historie pramene Merklovka a výletního místa končí.

Dnes

Nad pramenem Merklovka je vybudovaný menší přístřešek, můžete se posadit a u stolu si dát chleba s paštikou. U informační tabule si přečtete něco o historii. Železitá voda čůrá do žlábku rezavé barvy a rybníček je pokrytý jakýmsi zeleným svinstvem, snad žabincem. Kdysi dávno tu prý žili zlatí kapři…  Hromady kamení porostlé vegetací dávají tušit, že tu dávno nějaké domy byly.

Ale i tak stojí pramen za návštěvu. A třeba ji spojit s návštěvou moc pěkného železničního muzea v Lužné nebo muzea amerických historických automobilů tamtéž.

Lesy kolem jsou krásné, když rostou, tak i plné hub (při dnešní návštěvě jsme našli plný košík krásných praváků), a pokud si fanoušek železnice najde místo na vysokém náspu, může tu pořídit i pěkné fotky. Jen je třeba čekat, moc vlaků tudy nejezdí.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Zákaz kopírování - prohibiting copying