HUDBA,  NOVINKA,  UMĚNÍ & KULTURA

Luboš Andršt & Energit – Time´s Arrow

Pravým rockerům není potřeba kapelu Energit představovat. Jen v krátkosti. Byla ve své době top blues-rockovou skupinou, která, a to myslím bez přehánění, kladla základy naší hudební scény. Myslím tu, která v roli „hledačů pokladů“ odhodlaně šlapala cesty mimo hlavní hudební proudy. Bavíme se tu o 70. letech minulého století! Kapela měla tehdy našlápnuto na vydání blues-rockové desky! Jenže to by tu nesměl vládnout bolševik!

Skupina vznikla v roce 1973 a sešli se v ní Luboš Andršt, Ivan Khunt, Jaroslav Erno Šedivý a Vladimír Padrůněk. V té divné době bolševické přišly ovšem zákazy (za nevhodné chování diváků na a po koncertech), s vydáním desky byl tudíž amen, a tak následovala emigrace Erno Šedivého a Ivana Khunta. Měli toho zkrátka všeho po krk.

Kapela pod názvem Energit Luboše Andršta, pokračovala dál, ale už za účasti jiných muzikantských veličin jako Vladimír Mišík, Anatoli Kohout, Emil Viklický atd. Zhruba v roce 1985 kapela činnost ukončila. Bohužel, Khunt a Padrůněk jsou už v náruči rockového nebe a Erno Šedivý sedí kdesi v Americe.

Takže to zůstalo na aktivitě Luboše Andršta. Píše se rok 2017, kdysi natočené demo snímky byly oprášeny a album Luboš Andršt & Energit – Time´s Arrow vzniklo jako vzpomínka na pradávnou éru Energitu s Vladimírem Padrůňkem u basové kytary.

V současné sestavě muzicírují Luboš Andršt – kytary, Jiří Zelenka – bicí, Vladimír „Guma“ Kulhánek – basa a Jan Holeček – Hammond varhany a zpěv.

Z první éry kapely jsou na desce čtyři skladby: Blue Dance, Freedom, Loneliness a Month. Skladba "Time´s Arrow" je současná, Andršt ji napsal jako vzpomínku na Padrůňka a vložil do ní prvky, které měl tento basák rád.

Co se týká zpěvu: prvním vokalistou Energitu byl Ivan Khunt. Myslím, že to je dodnes nedoceněný machr. Jeho lehce nakřápnutý hlas byl ve své době originální. Více zde ve skladbě Freedom. A v tomto audio-videu je ke slyšení i původní naprosto dokonalý drive kapely. Připomínám, že šlo o rok 1973!

Nyní na nové desce zpívá klávesák Jan Holeček, není rozhodně špatný, hned v úvodní skladbě „Blue Dance“ unisono s kytarou Andršta naznačuje, že by mohl být plnohodnotným nástupcem Khunta. Nedisponuje sice takovým „škrabákem“ jako jeho dávný předchůdce, ale jakousi „špínu“ na hlasivkách přece jen má.

Byl jsem zvědavý právě na skladbu „Freedom“, neb ta je ve starém originále opravdu po čertech dynamická, pulsující, živelná a správně „hutná“. A právě tyhle atributy na nové desce postrádám, nahrávka mi přijde… tak trošku profesorsky "na jistotu" odvedená. Bez šťávy. Čistá, kvalitní ale jakoby se do ní muzikanti nepoložili na plný ceres. Víbůh, možná za to můžou nahrávací podmínky, které byly kdysi dávno k tomuto stylu hudby víc vstřícnější. Žádná hranaté digitální jedničky a nuly, jen našim uším milý, vstřícný a Bohem přisouzený zvlněný analog…

Ve šlapavé skladbě „Imprinst“ jsou ke slyšení i housle mistra jménem Jan Hrubý. A je to určitě milé osvěžení, hlavně když pak spustí sólo v duetu s kytarou Andršta. Moc příjemná skladba!

Time´s Arrow“. Dovolím si citovat Andršta. „Skladbu jsem napsal v současnosti jako vzpomínku na Vláďu (Padrůňka) a použil v ní hudební prvky, které měl rád. Občas mi připadal zádumčivý, ale měl rád, když to šlapalo a mohl vymýšlet synkopické ostinátní figury.“

***

Luboš Andršt & Energit – Time´s Arrow. Obraz doby, která je už minulostí. Album, které mělo kdysi vyjít - a i dnes - jde mimo proud. To je úsměvný paradox a je to jen dobře.
Současný elektronický hudební shit, generovaný po stovkách na počítačích – to umí vykakat každý blb. Ale vzít do pracek nástroj, a spustit blues-jazz-rockový nářez, to je výsada opravdových mistrů řemesla. Díky za připomenutí starých časů, pane Andršte.

Hodnotím 80%

Proč byl ve své době Energit zakázaný

Nedávno jsem byl na jazz-rockovém koncertě Luboše Andršta a tak jsem mohl srovnávat. Vystoupení, při vší úctě k ostatním muzikantům na pódiu Jazz klubu v Železné, to byla hlavně sólová jízda kapelmajstra. A tak jsem čekal, co předvede na albu.

Ano, je to kytara Andršta, ale rozhodně tu není dominantní jako na koncertě. Přesto dává každé skladbě v úvodu jasný melodický znak.

Slyším tu parádní zvuk hammondek a to je zvuk mimořádně milý pro moje ouška. Je slyšet v celé desce, tu více, tu méně. Ani baskytara „Gumy“ Kulhánka není nijak potlačená, takže se z reproduktorů valí celkem slušný blues-rockový nářez.

energit

Co se nepovedlo kdysi dávno, podařilo se nyní. Je to smutné, že to trvalo tak dlouho. Maličko odbočím.

Na web stránce ireport.cz jsem se dočetl, že Andršt tímto albem splatil dluh historii. No, nevím, jistý recenzent jménem Daniel Folprecht zřejmě nezažil dobu bolševika a to mu budiž omluvou. Zprasené podmínky, které tu kapelám typu Energit a mnohým dalším rudoch připravil, žádné dluhy směrem do krutě nejisté budoucnosti negenerovaly!

 

Tak tahle šlapal původní Energit. Ty byla pánové jízda!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!