HUDBA,  UMĚNÍ & KULTURA

Kate Bush – Hounds Of Love


 

Tahle britská multi žánrová umělkyně se svého času postarala o zásadní zlom v mém zájmu o hudbu. Hned to vysvětlím.

Kdysi dávno se mi do ruky dostala jedna z jejích desek: album Hounds Of Love vydané v roce 1985. CD jsem vyhrál v posluchačské soutěži pořádané nějakým rádiem, už si nepamatuji jakým. Po spuštění v přehrávači mi nahrávka absolutně nic neříkala. Já byl tehdy zarytý rocker a vůbec, prostě fanda tvrdé muziky. A to, co jsem od Kate Bush slyšel, bylo na míle vzdálené. První skladba, druhá… pátá. Ne, tohle jde naprosto mimo mě! Podivná hudba, jaksi stylově rozevlátá a s absencí rozpoznatelného refrénu, co chvíli rytmická změna, podivné zvuky a dosud neslyšené aranže. Snad jen hlas zpěvačky zněl zajímavě, ale to bylo všechno. CD skončilo v šuplíku. Později jsem ho párkrát vytáhl… ne nechytal jsem se. A tak jsem na něj dočista zapomněl.

 

 

Nyní CD  Kate Bush – Hounds Of Love opět vyplulo na povrch. Hm, jak se mi bude líbit teď? První skladba, druhá, třetí… a pozor! Ono to není špatné! Naopak! Hodně zajímavé! Ksakru, co to ta ženská natočila?! Klik na web a sesbírat informace. A to jsem najednou zíral!

Nejen na to, že Kate Bush dosud vydala 10 alb, ale hlavně: jak se umísťovala v hudebních žebříčcích! Vítězila v Brit Awards, 3x byla  nominována na ceny Grammy, stala se nositelkou Řádu britského impéria, její tvorba se údajně stala příkladnou pro mnoho dalších umělců. Je multi umělkyní v několika oborech, producentkou, divadelní režisérkou.

Lámal jsem si hlavu nad tím, kam zařadit její styl. Ono je to těžké, protože se často skokově mění přímo uprostřed skladby. Jako na desce Houns Of Love. První část je – dalo by se říct – hitová a rytmická. Ale aranže jsou prapodivné. Mix všeho možného. Rock, vážná hudba, jazz, synth pop…  Asi nic pro rádia. Druhá je naprosto odlišná. Něco jako hudba k filmu či divadelnímu představení. Celý ten mix by se dal se označit jako těžce progresivní pop namixovaný s různými fůzemi rocku. A to vše občas obalené do klasické hudby, někdy až filmové, s jasně čitelnými zdroji v etnické a lidové muzice. A vším tím se proplétá sopránový zpět Kate Bush. Někdy je dominantní, jindy v pozadí zaniká a opět vyplouvá na povrch. Hudba je dynamická, ale velmi, velmi zvláštní. Kdosi mi říkal, že v té druhé části až hodně nervní…

 

 

Dnes patří její deska k těm, kterých si cením. Rozhodně to není hudba na každodenní poslech ke kávě!

Jak jsem psal v úvodu. Její tvorba byla jednou z těch, které pro mě znamenaly vcelku zásadní změnu ve vnímání hudby. Rozšíření obzorů bych to nazval. A který o pár let později vyústil k odklonu od zakonzervovaného a nedostatkem invencí strádajícího rocku ke složitějším formám hudby. Ale o tom zase jindy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Zákaz kopírování - prohibiting copying