CESTOVÁNÍ

Kamenné řady u Kounova

kamenné řady u KounovaPoložme kámen! Buch! Je křivo! Podložit! Au, moje prsty! Cucej si ránu a my jdeme pokládat další kamenné řady u Kounova! Kolikátej je to balvan? Vím já! Umím počítat do desíti prstů, a tady je těch kamenů mnohem víc. Bože můj, ty máš deset a mě zbyl jen malíček na dloubání v nose!

Možná to takhle nějak kdysi pradávno bylo. Až na to, že některé balvany vážily 6 tun a přepravit je sem byla neskutečná dřina. Ony tisíce kamenů totiž nejsou místní, ale byly sem dopraveny. Proč?

Kde ty řady najdeme?

Vzdušnou čarou asi 15 km jihovýchodním směrem od Žatce a si 8 km severozápadně od Řevničova. Nebo asi 2 km po žluté turistické trase z nádražíčka u vesnice Mutějovice na trase Rakovník – Louny.

Z jaké doby pochází?

Nikdo pořádně neví. Stejně tak, proč bylo asi 2000 nestejně velkých kamenů (dříve jich bylo údajně víc) vyrovnaných do 14 ti neúplných řad orientovaných severojižně. Přičemž šutry nejsou opracované, zato jsou rozmístěné podle nějakého řádu, ale nevíme jakého. Prostě mechem obrostlé kamenné řady u Kounova zde leží jen tak, a jsou němými svědky časů dávno minulých.

Co a kdo s nimi kdysi zamýšlel?

K jakému účelu ve skutečnosti kamenné řady u Kounova sloužily, to už asi nikdo nikdy nezjistí. To, že jsou tyto „stavby“ dílem prehistorických lidiček, bylo ovšem bez pochyby prokázáno.

Jedno je tu zřejmé: že naši předci museli mít sakra dobrý důvod, proč sem tolik balvanů natahat. Musela to být nezměrná dřina! Také je jisté, že balvany se musely někde nalámat (kde?), dopravit sem, a tady je nainstalovat.

Proč kopali díry a žlábky (prokázáno), proč do nich tolik balvanů ukládali, jeden vedle druhého, a pro lepší stabilitu je podkládali kameny menšími (prokázáno). Proč je tu hodně dalších kamenů jen tak poházených po okolních lesích?

Průsery.

Za bolševika se tu mohutně těžilo dříví a na nějaké šutry pod nohama se moc nehledělo. Spíš překážely. Přes to, že od roku 1976 je toto území prohlášené za chráněné území. Jednou lehl les popelem a to taky kamenům nepřidalo. Mnohé z nich byly údajně rozkradeny a použity pro stavby domů v okolí.

Kdo tyto řady vybudoval?

Nedaleko se nachází pravěké hradiště Roviny z doby halštatské (800 – 400 let před naším letopočtem), proč by je tu nemohli vystavět právě obyvatelé tohoto hradiště, Keltové?

Pokud si na mapě protáhneme severojižní linii kamenných řad na sever, přesně v ose se nachází právě ono pravěké hradiště. Lesy tady dříve údajně nebyly (dokázáno podle sběru pylů získaných z pod uložení kamenů), takže obyvatelé Roviny měli na kamenné řady přímý výhled přes asi 350 m širokou roklinu Pod Bílou skálou. Není to náhoda? Není tady klíč k rozřešení záhady?

Nic moc toho nevíme. Jedno je ale zřejmé. Takhle velkoryse pojatá “mega stavba” musela mít dalekosáhlý význam. Jen tak, z legrace a z nudy by sem Keltové tolik balvanů nenanosili. Neznali ještě kolo, takže kus po kusu je museli vláčet v rukách či táhnout na nějakých saních. Proč? Smysl toho konání nám dodnes uniká a zatím nikdo nepodal jasné vysvětlení.

Tak trochu fantazírování na závěr

Co, když naši prehistoričtí předkové za pomocí kamenné řady u Kounova po nocích naváděli… nikoliv ufouny, ale Boha, a když konečně přistál, žadonili o jeho přízeň v těžkých časech?

Odkazy:

Stránky obce Kounov: https://www.obec-kounov.cz/kounovske-rady/

Video Kounovské kamenné řady: https://youtu.be/IRKvBMrhKJs

Wikipedia: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenn%C3%A9_%C5%99ady_Kounov

 

Moje video

Záznam: kamera SjCAM SJ6 LEGEND

foto: Canon EOS 700D

 

Hypotézy

1) Pravěký kalendář + observatoř?

Že by se sem snášelo (tehdy naši předkové neznali kolo), odborně zaměřovalo a složitě instalovalo toto obrovské množství šutrů jen pro tento účel!? Když bylo už tehdy možné, ke stejnému cíli se dopracovat daleko jednodušeji a s využitím daleko menšího prostoru! Proč by to ti lidé dělali? Měli přece svých starostí spoustu!

2) Koňské závodiště – hipodrom

Kdy řady kamenů vytyčovaly dráhy. Nesmysl. Kdo tam byl, bude se mnou souhlasit. Lokalita kamenných řad se nachází na jakési stolové hoře. Ta je v podstatě úplně rovná ale na obou koncích je zakončená strmými srázy do rokliny. A řady šutrů se v podstatě táhnou od jednoho okraje k druhému. Takže koně v trysk…a na konci si zahrajeme na Šemíka?

3) Parcelace půdy

K tomu, aby si lidé vyměřili pozemky, nepotřebovali se ponořit do obrovské dřiny a možná roky sem vláčet balvan za balvanem. Proč by to dělali?

4) Navigační systémy pro mimozemské civilizace

Badatelé přišli na to, že šutry (křemenec) jsou výrazně starší než podklad (opuka) a disponují tzv. fotoluminiscencí, tedy zviditelněním neviditelného záření. Jinak řečeno: když se taková hornina osvítí třeba UV zářením, reaguje zpětným vysíláním jiného záření.

Navíc, křemenec vylučuje za mokra kyselinu křemičitou, která zabraňuje tomu, aby kámen obrůstal mech či jiné rostliny. Jinak řečeno, v dávných dobách stavitelé kamenných řad u Kounova zvolili takový kámen, který nezarůstal bordelem a byl, při dodržení určitých podmínek, viditelný v noci! Takže… že by naše, česká, planina Nazca a navigační systémy?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Zákaz kopírování - prohibiting copying