HUDBA,  UMĚNÍ & KULTURA

Anton Eger – AE

 

Antony Eger - AeDeska Anton Eger - AE na mě po hudební stránce působí, jako zvuková sbírka mašinek, které po mnoha letech někdo vytáhl z muzea hudebních nástrojů a oživil.

Tohle album je naprostá pecka HLAVNĚ pro všechny, kteří zažívají orgie při poslechu retro nádherných syntezátorů, moogů atd. A také zajímavý tip pro nějakou vědomostní soutěž: hádej, co to teď hraje, Prophet nebo moog? A je tam přítomný zvuk wurlitzeru?

Ti, kteří těmto skvělým mašinkám opět vdechují život, mají pochopitelně jména. Petter Eldh, Matt Calvert, Dan Nichols, Robin Mullarkey, Niels Broos, Christian Lillingerm Otis Sandsjó, Ivo Neame, vokalistka Juliette Marland a Mathias Heise.  A všechny "dal dohromady" vynikající norský bubeník Anton Eger.

Správná otázka: co asi může vzniknout, když na sebe navršíme zvuky těch krásných strojů? Když každý sám má ten svůj, originální, který se tak příjemně poslouchá. Wurlitzer, Korg Trident, Prophet 12, polysix, moog, Juno 6, live drum processing, basový syntezátor, mellotron.

K nim přidáte elektrickou basu, saxofon, foukací harmoniku, elektrickou kytaru a v jednom případě i vokál jisté dámy. A, pochopitelně, i bicí sestavu mistra Egera, který má ovšem také k dispozici různé "hračky" ke štěrchání, cinkání, bouchání a klepání.

Navíc si, údajně, dost různých pazvuků nahrál na mobil a tady je také použil. Dává mi tak připomenout nedávno recenzovanou desku Vapor od japonského „ruchového“ mistra jménem Yosi Horikawa. Alba jsou sice každá jiná, ale něco je přesto spojuje. Vrstvení a proplétání. Japonec ruchy, Nor zvuky kláves.

Může z tohoto šíleného nástrojového mixu vzniknout něco zajímavého? Nedopadne to tak, že všechno navršíme na sebe a vznikne tak nepřehledný zvukový paskvil?

Zaplaťpánbu, tak to není. Eger, jinak autor všech skladeb, na to šel hodně šikovně, jednotlivé zvukové stopy na sebe pokládá s citem a to takovým, že si říkám, že se snad narodil v době, kdy tyto mašinky vznikaly pod rukama nadšenců a zvukových inženýrů.

mellotron
Mellotron

Teď k hudbě samotné. Album Anton Eger - AE je poměrně dost divoký, ale krásný jazzový návrat do časů dávno minulých.

Ožívají nám tu výrazné retro ozvěny popu a disca osmdesátých let, jazz-rocku, space-rocku a ambientu. Plus špetka hip-hopu a filmové hudby. A také je tu ke slyšení něco, co vypadá, jako byste vykradli zvukové knihovny z prvních 8 bitových počítačů typu Atari. Retro zvuky z tohoto alba doslova odkapávají, takže, jak jsem už psal, jsou to prostě libůstky pro ouška znalců.

Kompozice, jinak s velmi zvláštními názvy ( např. Sugaruzd +++ Pt) jsou, stejně jako výtvarný styl zvaný koláž, vymodelované z několika vrstev, které tvoří právě zvuky výše uvedených mašinek. Vrstvy se různě prolínají, spojují, pozvolna ztrácejí, pak se zase vynořují, chvíli hraje sólo basový syntezátor překrytý moogem, vzápětí se odkudsi vynoří krásné zvuky mellotronu podpořené saxofonem… a tak to je po celou desku. Není to ovšem nuda! Je stále co objevovat, nahrávky mají spoustu zákoutí, které člověk odhaluje.

Album Anton Eger – AE, to je totální retro návrat ke kořenům elektronické hudby. Milovníci strojů, které tak krásně dokážou prznit zvuk, ti budou chrochtat blahem. Protože takhle pohromadě je už nikde nikdy naživo hrát neuslyší! V tom je tohle album naprosté unikum! Tedy, pokud Eger nedá smečku dohromady na pár live koncertů. No to pak bylo něco!

Moje hodnocení: 98%

 

Některé z mašinek použitých při nahrávání alba

Roland Juno 6
Juno 6
Wurlitzer
Wurlitzer
Korg Trident
Korg Trident
Prophet 12
Prophet 12

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!