HUDBA,  SLIDE,  UMĚNÍ & KULTURA

Katapult – bigbít našeho mládí.

 

Je to neskutečných 40 let (!), co trojka Olda Říha, Jiří „Dědek“ Šindelář (+2009) a Anatoli „Tolja“ Kohout (+2007) vydali legendární první živý koncert. Klasický šedý obal desky a červený nápis. Černé siluety. KATAPULT.

Koncert byl natočený na přelomu září a října 1977. Když se tehdy album (LP deska) objevilo v prodeji, byl to pro nás šok! A to doslova! V Československu vládl bolševik, panovaly tady normalizační poměry… však vy, co pamatuje, víte. A jako blesk z čistého nebe se tady zjevila hard rocková deska a… považte, dokonce živý koncert s nasnímaným řevem a pískotem nadšeného publika! Ano, tehdy se pískotem vyjadřovalo nadšení! To pro ty, kteří třeba dnes nechápou!

A oni byli první! První, kteří mastili klasický a ničím neředěný hardrock. První, kteří vydali živou desku!

Pro tehdejší „svatyni“ hudby, vydavatelství Supraphon, to byla bezesporu hodně odvážná akce a jen by mě zajímalo, co se kolem této desky tenkrát dělo v zákulisí. Kdo vydání povolil, který partajník přimhouřil oko, kdo komu co slíbil, kdo koho ožral…

A tak, když tu máme takové výročí, musí se oslavit! A nebyl by to Olda Říha, aby nevymyslel něco extra! Na jaře vyšlo exkluzivní 3CD Essential, ale tohle, tohle je o něčem jiném! Jiný level!

 

 

Pouhých 700 kusů! Takže sběratelský skvost!

Kartónový box, v něm vinyl s remasterovaným zvukem,originál z roku 1978 

Digitalizovaný záznam na CD.

Barevný fotobooklet velikosti LP formátu s raritními fotkami.

Retro replika vůbec nejstaršího plakátu Katapult z roku 1975.

Dvě retro podpisové karty z doby, kdy album vyšlo!

Prostě lahůdka top formátu, která se už nebude opakovat! Zároveň bych řekl, že je to zároveň vpravdě božská pocta už neživým dvěma členům Katapultu: „Dědkovi“ Šindelářovi a Toljovi Kohoutovi. Ti byli u toho, když z havarujícího letounu „tůčka“ vystřelilo cosi, co vypadalo jako Katapult!

Ještě, že jsem BYL u toho i já! Už si to přesně nevybavuji, ale mohlo to být v roce 1978 +- rok. Katapult spad´ v Ústí nad Orlicí. Narvaný malý sál. Laciný čůčo v hlavě, 12 Kč litr! Na stroze nasvíceném pódiu tři maníci. Skromná bicí sestava. „Dědek“ s neskutečným a tehdy naprosto originálním a společensky provokativním vousem. Kalhoty do zvonu. Olda hrábne do strun, zapamatovatelné riffy, stejně tak texty. Dav nás, náctiletých, burácel nadšením. Pískal, do ochraptění řval a cítil se svobodný. Alespoň na ten večer. Na chvíli.

 

 

Bože! 40 let! Katapult – bigbít našeho mládí. Tehdy je všichni obviňovali, že neumějí pořádně hrát! Dokonce si pamatuji vpravdě rádoby „kriticky-odborné“ poznámky, že je to… fuj… přízemní hudba pro učňovskou mládež!

Jenže to nám bylo totálně FUCK! Pro nás byli naši bozi – KATAPULT!

Písničky jsme kopírovali z vinylu na kotoučáky, z nich na kazety, a točili je stále dokola… dokola… do omrzení!

Šli na pár piv – bylo jich víc…

Do klína ti padaj – tvoje dlouhý vlasy…

Myšlenky ti táhnou hlavou jako…

Starý džíny plný záplat – z košile je cítit dým…

A tady k tomu videu na konci není co dodávat. To je prostě Katapult – bigbít našeho mládí. A dvakrát vyhrál Slavíka…

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

error: Content is protected !!