CYKLISTIKA

Mtb trek Křivoklátskými lesy

 

Další letošní celodenní MTB výlet jsme naplánovali do nitra Křivoklátské pahorkatiny. Za výchozí bod jsme zvolili kótu – rozcestník Na Vartě mezi obcemi Hudlice a Kublov, na úpatí Krušné hory.

Zhruba plánovaná trasa na 45 km byla vcelku dodržena, ovšem až na menší bloudění hned v samotném úvodu. Bohužel, papírová mapa staršího vydání se dost často dostávala do konfliktu s internetovými podklady, takže každé podezřelé křížení tras, to zastávka a snaha o zorientování. A právě v úvodu se nám to moc nepovedlo a kufrování nás svedlo trošku bokem. Nicméně NEplánované prodloužení po 1,6 km dlouhé lesní stezce, lehce houpavé a kořenité, bylo ve finále hodně zajímavé a nečekané  mtb zpestření. Takže se nakonec to zabloudění i vyplatilo. Takových přírodních a nepříliš náročných stezek, klikatících se hlubokými hvozdy je vždycky málo…

 

Černě zvýrazněné těžké úseky. Velíz – jak stoupání tak sjezd. Krušná hora, stoupání.

Druhý, a v pravdě hodně nepříjemný zásek nám zasadilo neurvale strmé stoupání na vrch Velíz. Tušil jsem, že to bude hoodně nahoru. Ale takhle brutal? No, potěžpánbu! Střecha… a není jí konce! I s kašparem jsme to zhruba v půlce vzdali. Podle propočtů: na cca 660 metrech stoupák s 15% sklonem!

Na vrchu… nic! Malý kostelík a hřbitůvek v rekonstrukci. My, rozladění, a navíc, žlutá turistická cesta tu, na opačné straně kopce, padá pro změnu zase hodně strmě dolů: je kamenitá, prašná s nánosy měkkého materiálu zeminy, listí a jehličí, prostě nepříjemná. Tady jsem si řekl, že by sakra vhod přišla teleskopická sedlovka… Bez možnosti sníženého těžiště to bylo fakt “vo hudbu”!

 

Velíz – nejdříve hrozný kopec vzhůru – tady nic moc ke koukání – a pak krpál  po žluté turistické dolů

Ale dál to už byla v podstatě pohoda. Krásné počasí, před pár hodinami něco napršelo, takže bylo celkem přijatelné vlhko ale nikoliv dusno. Zkrátka mtb trek Křivoklátskými lesy se vydařil.

Přímé srovnání s Brdy, nedávno částeně zdolanými. Kopce jsou si v mnohém podobné. V obou lokalitách se projíždí hlubokými lesními masívy. Brdy jsou jaksi tajemnějí, mají vyšší kóty a v některých úsecích jde o hodně nepříjemná stoupání. Pokud se chcete dostat do centrální oblasti, nedá se jim vyhnout. V Křivoklátských lesích jsou taková místa také, ale trasy většinou ty top kóty spíše objíždí. Je tu také víc “pohodových úseků”. Pokud tedy “nespadnete” dolů, k Berounce. Škrábat se od řeky zpět vzhůru do kopců je dřina neskutečná.

Zpět do Křivoklátských lesů. Na samotný závěr jsme si to opět trochu zpestřili. Jak jinak, než strmě vzhůru!

Po obědě v Novém Jáchymově a lehkém odfuku jsme si totiž naordinovali další vychytaný a hodně nepříjemný stoupáček: od hospody, po červené a dál po modré, až na vrchol Krušné hory ve výšce 609 m. k rozhledně Máminka. Dřina ovšem stála za to: z vrcholu 33 metrů vysoké dřevěné stavby ve tvaru trianglové věže (ta tu stávala dříve) byl opravdu nádherný rozhled všemi směry. Viz, video. Počasí přálo, obzor nebyl moc zamlžený, takže paráda.

 

Doslova malebný výhled z Krušné hory – jako v nějaké staré pohádce. Až jsem si říkal, že tu musím potkat herce Peška s kouzelným obuškem:-)

Na závěr údaje: najeto cca 45km a nastoupáno 905 metrů. Slunečno, cca 25oC, přijatelná vlhkost.

Strava na trase: banány, energetické a proteinové RAW tyčinky, energy fruity gel + 2 litry iont drinku na pití. V hospodě špagety.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto stránky používají program Akismet k omezení spamu. Zjistěte, jak jsou vaše údaje komentářů zpracovávány.