FILM,  UMĚNÍ & KULTURA

Narcos

Zatím 3 řady po deseti dílech mapují život medellínského drogového barona Pabla Emilia Escobara, jeho rodiny, věrných souputníků, nepřátel, práskačů, závistivců a též lidí zákona, kteří celé této sebrance šli po krku. Aniž by zpočátku jen tušili, koho mají před sebou.

Skutečnost, že kdesi v Kolumbii existoval kartel drogových bossů, jest asi každému známá. Pamatuji, že svého času se i v našich sdělovacích prostředcích sem tam zjevily informace o mega kšeftech s kokainem. Podtržené slovem válka.

Jenže: střední Amerika je daleko a drogou se zásoboval hlavně trh ve Spojených státech. Proč by nás to tady, ve středu Evropy, mělo zajímat, když máme svých starostí až nad hlavu. Běžela osmdesátá léta a komunista tu vládl. Pak v sametovém rauši padl a národ měl jiné radosti a starosti.

A mnozí byli tehdy koneckonců i určitě potutelně rádi, že ta kapitalismem prohnilá a svobodami svých občanů opředená Amerika má „jakýsi“ problém. Ale že veliký, kurva, opravdu mega problém tíží i jakousi Kolumbii, to už bylo každému šumák.

 

 

Myslím, že tenhle hodně povedený seriál nám otevře oči. A každý si po jeho zhlédnutí uvědomí, kam až může zajít bída a zoufalý život na jedné straně, bohatství a lačnost po kokainu na straně druhé. A také drzost, nezměrný pýcha, obrovské ego, přivlastňování si titulu kohosi výjimečného a zároveň i zaslepenost, skrývané zoufalství – a to vše zabalené do nekonečného a stále stupňovaného příboje krvavého násilí.

Ve filmu je naprosto zřetelné, jak dlouhodobě nikým nepotírané mega výnosy z obrovských obchodů s kokainem dokážou postupně ovlivnit, a svým způsobem i rozvrátit… v podstatě celý stát. A to jak sféru mezilidských vztahů, obchodu, spravedlnosti a dokonce i politiky. A to všechno se děje v jedné jihoamerické zemi, která se díky tomu ocitá na hranici totální sebedestrukce…

Chuďas Escobar se jednoho dne dostal ke zlaté žíle. A protože byl neskutečně ctižádostivý a svým způsobem i šikovný, stal se té žíly pánem. A ve svých 28 letech měl takové jmění, že byl dokonce v roce 1989 časopisem Forbes vyhlášen sedmým nejbohatším člověkem planety. Odhad zní: na vrcholu aktivit Medellínského kartelu se točil roční obrat kolem astronomické částky 23 miliard!

V praxi to vypadalo tak, že miliony dolarů, které týden co týden tekly z drogových trhů v obou Amerikách, neměl Escobar jak a kde prát, a tak je prostě zakopával do země! Ale hlavně: mocně s nimi uplácel – v podstatě kdekoho. Od nejnižších policejních důstojníků v místních složkách, přes soudce, státní úředníky až po politiky. Později se neštítil únosů, vydírání, vražd a dokonce teroristických útoků na letadla či na budovu nejvyššího Kolumbijského soudu. Řídil se příslovím: stříbro nebo olovo. Buď budeš úplatný, tichý, nebo jinak pro mě platný a bude vše v pohodě. A když ne, dávka ze samopalu.

V seriálu byl ovšem neopomenut ani jeho „lidský“ přístup k té sortě lidí, odkud vzešel. Tedy k té nejchudší vrstvě a hlavně ke své rodině, kterou miloval. Když kandidoval do politiky, dokonce rozdával peníze na ulici všem, kdo natáhl ruku. Bohatě sponzoroval malé fotbalové kluby. Byl pro všechny hrdina, novodobý Robin Hood!

Jenže. S jídlem roste chuť a hlavně: na dohled je bezedný trh v USA! Ten zatím „jel“ pouze na marihuaně. Statisíce lačných čekaly na něco, co jim obrátí život vzhůru nohama. A Escobar jim nabídl kokain. Vybudoval rozsáhlou flotilu lodí, letadel a luxusních aut. Netrvalo to dlouho a pro Ameriku se stal nepřítelem číslo jedna!

 

 

Nemám tady v úmyslu prozrazovat samotný děj seriálu Narcos. Zatím jsou natočené 3 série. První končí Escobarovým útěkem z luxusního domácího „vězení“ La Catedral.

Druhá série pokračuje opětovně vyostřenými konflikty, protože se znova rozhořela válka mezi Medellínskou narkomafií, mafií z Cali a kolumbijskou vládou a končí Escobarovou jeho smrtí na střeše jednoho medellínského domu. Třetí série pak mapuje další story narkobaronů z Cali.

Chci zdůraznit kvalitu filmu. Není to jen nějaký povrchní náhled reportážního charakteru ale plnohodnotné divadlo, ve kterém nechybí nic podstatného: drogy, sex, krásný holky, prachy, násilí, krev, politika a zase kokain. Tuny kokainu.

Výkony všech herců jsou na vysoké úrovni. Jak rád říkám: role jsem jim opravdu věřil a dokázali diváka vtáhnout do děje. Kamera též naprosto dokonalá a exteriéry: natáčelo se tam, kde Escobar řádil a žil, tedy v ulicích Medellínu.

Seriál ovšem ukazuje ještě něco. Jak byla společnost, zakládající si na takřka bezbřehých občanských svobodách, myslím tím tu Americkou, jak tehdy byla neuvěřitelně naivní a lehce náchylná k destrukci, kterou v podstatě řídil jeden jediný člověk! Stačilo pár tun kokainu, stálá a agresívní nabídka v nejvyšší kvalitě a za rozumnou cenu, a část společnosti se ocitla prakticky v rozkladu. Celý obchod se postupně dostal do tak obludných rozměrů, že musel promluvit prezident Reagan, svůj emoční výlev přidala i jeho žena Nancy a do války s Medellínským gangem byly vtaženy jednotky Delta Force a Navy SEAL.

Seriál Narcos natočila televizní stanice Netflix  a vypovídá o vzestupu a pádu kokainového impéria a jeho vůdce, Pabla Escobara. A nejen to. Tvůrci nemohli opomenout složitou politickou situaci a tlaky na nového prezidenta, který si dal za úkol s drogovou mafií a samotným Escobarem nadobro skoncovat. Neměl to jednoduché a přes nekonečně vlny násilností se musel pomalu prokousávat ke konečnému řešení.

Pablo Escobar. Mnozí tohoto chlapa považují za nejvýraznější, nejbezohlednější a nejbrutálnější zločinnou postavu poválečných dějin. Já říkám: byl to prostě magor. Věřil, že on, a jeho pár soudruhů, dokážou pohnout kolem dějin Kolumbie. Možná by se mu to i povedlo v tom dobrém slova smyslu. V určitém čase investoval nemalé peníze do infrastruktury. Nechal stavět domy, školy, dával lidem peníze a pro mnohé obyčejné lidi v Kolumbii se stal hrdinou, oním Robinem Hoodem. Jenže po nekonečných sériích brutálních vražd, ve kterých dokonce nešetřil ani kandidáty na prezidenta, nevinné lidi a dokonce děti se od něj veřejné mínění začalo definitivně odvracet.

Kvalitní seriál, i když ty 3 řady se mi zdály už hodně. Postupně, jako by se v ději stále něco opakovalo a v poslední řadě mi to přišlo už tak nějak monotónní: dávám 9 bodů z 10.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.