HISTORIE,  KNIHY,  UMĚNÍ & KULTURA

Husitská epopej


 

Musím přiznat, že mi chvíli trvalo, než jsem se do této rozsáhlé epopeje opravdu soustředěně začetl. A dopracoval se až ke konci. Pro všechny budoucí čtenáře předesílám: není to nic jednoduchého. Ale pokud se do sedmidílné ságy zakousnete, nepustí vás.

Ovšem doporučuji mít po ruce notýsek a tužku. V tom obrovském množství postav – a historických dat vůbec – se začnete zaručeně ztrácet. A určitě vás napadne to samé, co mě: provést občasnou konfrontaci s internetovými databázemi.

Pečlivostí sobě vlastní spisovatel Vondruška v tomto veledíle mapoval jeden z nejrozporuplnějších úseků našich dějin. Vznik, rozvoj, expanzi a posléze pomalý zánik kališnického, později husitského hnutí. A hlavně pak nekonečné boje mezi chudými a bohatými, prostým lidem a honorací, mezi Čechy a Němci, husity a katolíky a nakonec i mezi husity samotnými.

 

 

Byla to zvláštní doba, doslova přesycená bezprávím, přičemž, paradoxně, oba znepřátelené tábory měly svoji pravdu. Za kterou bojovali mečem a ohněm. Vondruška nikomu nic nevnucuje, nedává pravdu ani jedné straně. Zůstává nestranný a je jen na čtenáři, komu “začne fandit”. Postav je tu mnoho.

Dnes se nám tehdejší spory zdají naprosto malicherné. Tehdy se vraždily rody, upalovaly děti, bořily se domy, hrady, kláštery, navěky v plamenech zmizely historické artefakty nevyčíslitelných hodnot a na území dnešního Česka nebyl snad nikdo, kdo by neměl alespoň trochu krví potřísněné ruce a žárem požárů spálené vlasy. A na tomto temném pozadí spisovatel vymaloval pohnuté osudy rozvětveného kupeckého rodu Prokopů z Písku.

Problémem tehdejší doby bylo to, že nikdo nechtěl couvnout. A ono se, něco podobného, děje i dnes. Jen se podívejme, jak se sestavuje vláda.

Jak vypadá Husitství pohledem historie? Kdysi z nich udělali historikové největší lumpy. Později se stali symbolem boje proti Němcům a ukázkovým a následováníhodným příkladem české odvahy. Byla doba, kdy jsme byli všichni potomky Jana Žižky. A komunista, kdyby mohl, stvořil by z nich div ne odboráře a bojovníky proti fašismu.

A jak to tak bývá, pravda je někde uprostřed. Často se vede výklad tak, jak to komu zrovna vyhovuje. Fakt je ten, že se tehdy bojovalo a vraždilo v celé křesťanské Evropě a nikomu to nepřipadalo nenormální. Husité byli v této činnosti velice úspěšní… a dlouhou dobu vítězní.

Husitská epopej není lehké čtení. A nabádá k přemýšlení. Například nad tím, zda u nás hluboce zakořeněný, a světem stále nepochopený, ateismu nemá právě kořeny v této bezbřehé a násilnické etapě našich ději, nad kterou Bůh, existuje-li, musel dlouho zavírat oči. A Bůh raději ani nikomu nepomáhal, byť se v jeho jméně vedly v podstatě všechny spory a zmíraly stovky tisíc lidí v celé Evropě. Zkrátka: všichni v jednoho Nejvyššího věřili, každý poněkud jinak a tak se vzájemně pro jistotu vraždili. 

Moje hodnocení 100%

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto stránky používají program Akismet k omezení spamu. Zjistěte, jak jsou vaše údaje komentářů zpracovávány.