CESTOVÁNÍ

Sharm El Sheikh

Původně to byla bezvýznamná rybářská vesnice. Na počátku 20. Století zde vyrostla vojenská základna egyptských sil, která ale byla v 50. letech dočasně obsazena vojsky Izraele v tzv. šestidenní válce. V té době zde začíná vyrůstat izraelská osad Ofira. Zároveň se budovala turistická a obchodní centra. Zajímavostí je, že i kdyby prý byla uzavřena izraelsko – egyptská mírová smlouva (k čemuž později došlo), tak toto území zůstane Izraeli.

K mírové dohodě došlo, ale po summitu prezidentů obou zemí bylo město v roce 1980 vráceno Egyptu. Nic nebylo zbořeno a jak letiště, tak turistické a obchodní lokality se začlenily do opětovně se rozvíjejícího města Sharm El Sheikh. (zdroj wikipedia)

Město jsme navštívili při letošní dovolené, kterou jsme trávili právě v této lokalitě. K historii si tedy dovolím ještě dodat zajímavosti, které jsme se dozvěděli od průvodce.

Po šestidenní válce potřeboval Egyptský stát, aby se zde natrvalo usídlilo co nejvíce Egypťanů a ti začali rozvíjet turistický ruch, neboť svět začal o jih Sinajského poloostrova projevovat veliký zájem. A tak byly lidem nabídnuty stavební parcely „za hubičku“ a na vlastní stavby nebyly uvaleny v podstatě žádné daňové zátěže. Což bylo prý velmi lákavé hlavně pro lidi z přelidněných velkoměst, takže současné obyvatelstvo prý tvoří většinu přistěhovalců z Káhiry a Alexandrie. Cizí investoři dotlačili prachy a Egypťané stavěli.

 

Druhou zajímavostí je voda. Pitná zde neexistuje, myslím tím přírodní prameny. Takže se vše dodává v baleném stavu. Vody jsou tři druhy. Užitková – to je prý odsolené mořská voda, dále voda na vaření – prý z Nilu a konečně voda pitná v klasických pet lahvích. A rázem nám bylo jasné, proč po městě jezdí tolik malých náklaďáků plných různobarevných kanystrů a barelů. A oni rozváží vodu!

Co k městu říct. Prý tu žije 85% muslimů a 15% tzv. koptských křesťanů. Vzájemně se tolerují, o čemž třeba svědčí i nedávné stavby kostelů a mešit. Co je ale zajímavé: každý, opakuji, každý tu musí být buď muslim, nebo křesťan. Neexistuje zde žít bez vyznání! Nedávno se prý k ateismu přihlásila zdejší velmi známá a populární zpěvačka – a během pár dnů se po její popularitě slehla zem! Žena žije, ale nikdo o ni nejeví sebemenší zájem a je zcela oddělená od společenského života!

Holt jiný kraj jiný mrav. A zcela jiní lidé i podnebí. Krásné moře s korálovými útesy. A na ulicích: převážně muži.

To se však mění s večerem. Město má svůj zábavní „park“ a tím je obchodně – kulturní centrum Soho Square. Bary, pouliční bistra, restaurace nabízející pochutiny snad z celého světa, kavárny, čajovny, koncertní pódia atd. A zde jsou již k vidění mladí Egypťané a to jak muži, tak i ženy. Některé zahalené ale většina je jich oblečená již čistě „evropsky“.

Sharm El Sheikh. Město na jihu Sinajského poloostrova. Od svítání do setmění žíhané jižním sluncem a znějící arabskou hudbou. Všude chalpi, žen na ulicích zoufale málo. Žít bych tu nechtěl.

Soho Square. Bary, pouliční bistra, restaurace nabízející pochutiny snad z celého světa, kavárny, čajovny, koncertní pódia atd.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!